...traduje se historka, v níž navštívil Tygra předválečný francouzský ministerský předseda Herriot. Doprovázel ho sekční šéf z ministerstva zahraničí, takto stálý host U Tygra. Koupili si teplou krkovičku s chlebem a hořčicí a zapadli inkognito do hospůdky. Herriot pije, ukazuje naproti a povídá k průvodci: "Támhle sedí předseda poslanecké sněmovny Malypetr, ale toho pána vedle neznám. “ – Sekční šéf povídá: „To je natěračský mistr z Melantrišky.“ Herriot znovu zdraví a pak zašeptá: „Ale támhle sedí president správního soudu, jenže toho vedle neznám.“ Také průvodce nevěděl. Tu se k nim nakloní soused zprava a informuje: „To je ciselér a výrobce pohřebních svítidel z Karlovky.“ – Herriot se překvapen obrací na souseda: „A kdo jste vy?“ Ten pozdvihuje sklenici: „Já jsem prosím domovník ze Skořepky.“ – Tu ministerský předseda slavnostně prohlašuje:“Pánové, omyl ! Demokracie není ve Francii, ale zde !“
...říká hostinský Karel Hulata
Tygr býval ve středověku symbolem krutosti a ztělesněním války, proto se mu bohabojní měšťané při výběru domovních znamení dlouho vyhýbali. Teprve evropská kavárenská móda porušila toto tabu a v Praze se tygr objevil nejprve na domě v Husově, pak v Břetislavově a Haštalské ulici. Dům v Husově ulici měl v 15. století ve znamení motyku, v příštích sto letech černého lva a od roku 1713 zlatého tygra.
Historie domu Husova č. 17 sahá do 14. a 15. století. Byl spjat s komplexem, v němž se nachází jedna z nejcennějších památek Prahy, palác pánů z Kunštátu a z Poděbrad.
Původně měšťanský dům nesl název U černého lva, U kopáče i U Kraftů. Gotický půdorys se starými sklepy prošel renesanční a barokní přestavbou. Od roku 1702 má dům své znamení - reliéf kráčejícího tygra. V roce 1816 je zde v popisu města zachycena pivnice, v třicátých letech zse byla proslulá Šochova či Šmilerova vlastenecká kavárna. Místnost byla jakousi čítárnou, v níž čeští obrozenci měli možnost seznámit se s evropskými časopisy. Stálým hostem tu byl Karel Hynek Mácha a Josef Kajetán Tyl, ale i historik František Palacký, Karel Sabina, František Ladislav Čelakovský a další. Když se kavárna proměnila v pivnici, točilo se zde pivo do kameninových, černě glazovaných mázů. Nápoj se uchovával v hlubokých sklepích. Také ve dvacátém století věhlas pivnice U Zlatého tygra neutichá. Navštívil ji např. inkognito francouzský ministerský předseda Herriot, který prý chtěl poznat typickou pražskou hospůdku.
Svou demokratickou tradici si uchovala pivnice U Zlatého tygra i v době poválečné. Sedávali zde v družném seskupení (na lavicích u zdi i na židlích, přistavených k dlouhým stolům) přední čeští herci a zpěváci, Zdeněk Štěpánek a Václav Bednář, objevují se zde Jan Werich s Bohušem Záhorským, u stolu napravo u vchodu měl a má vyhrazeno své místo prestižní Klub inteligence Zlatá Praha se svým širokým spektrem členstva od výtvarníků a sochařů (Bartoš, Udržal, Zavadil), přes lékaře (prof. Dungl, Petrus), ekonomy (Cígler, Jandera, Jurečka), k umělcům a uměleckým pracovníkům (I. Mládek, Brada, Stach, Kohák, Dymák). Doživotním prezidentem Zlaté Prahy byl spisovatel Bohumil Hrabal, který sedával nejčastěji u stolu vzadu, před vchodem do kuchyně.
U Tygra strávil Hrabal, jehož dílo bylo přeloženo do 29 jazyků, nejlepší část svého života. Stala se mu nejen místem přátelských setkání, ale v pravém slova smyslu tvůrčí dílnou. Zde došlo k jeho osobnímu setkání s řadou osobností, včetně presidentů Clintona a Havla. Přitom si tato pivnice jako jedna z mála zachovala svůj původní, starobylý ráz. V zájmu svérázného pražského pohostinství a v duchu kulturních tradic českého národa by tyto prostory měly být i nadále spjaty se jménem velkého evropského a světového spisovatele Bohumila Hrabala. (Podobně jako byla, popř. jsou literární centra jako pražská kavárna Arco, kam docházeli Kafka, Werfel a další, Hemingwayův bar Daiquirí v Havaně, pařížské kavárny v Latinské čtvrti apod.).
Trvalá výzdoba pivnice U Zlatého tygra a její výtvarné a prostorové řešení zachytí vztah jednoho uměleckého pokolení k Hrabalovi a zůstane v Praze na dlouhou dobu, stejně jako např. výzdoba pivovaru U Fleků, lunetové malby U Šuterů, U Bonaparta na Malé straně apod.